Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Povinnosti při ukončení pracovněprávního vztahu

21.5.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

13.1.4 Povinnosti při ukončení pracovněprávního vztahu

Ing. Růžena Klímová

Pracovní poměr musí být ukončen v souladu se zákoníkem práce v předepsané formě.

Pokud byla uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování podle § 252 ZP, je nutné provést inventuru svěřených prostředků.

Potvrzení o zdanitelných příjmech

Do 10 dnů od podání žádosti zaměstnance je zaměstnavatel povinen vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň, případně o sražené srážkové dani. V případě, že zaměstnanci po skončení pracovněprávního vztahu vyplácí zaměstnavatel doplatky mezd, je nutné vyžádat si staré potvrzení o zdanitelných příjmech a vydat zaměstnanci nové potvrzení zahrnující i tyto doplatky mezd.

Byl-li příjem poplatníka zdaňován srážkovou daní (u dohody o provedení práce bez učiněného Prohlášení s odměnou nepřesahující za měsíc 10 000 Kč) nebo u ostatních příjmů dle § 6 ZDP do 2 500 Kč měsíčně bez učiněného Prohlášení, je plátce povinen na jeho žádost vystavit potvrzení o příjmech plynoucích z DPP nebo o příjmech do výše 2 500 Kč a o výši srážkové daně.

Pracovní posudek

Na žádost zaměstnance zaměstnavatel vystaví pracovní posudek, a to do 15 dnů ode dne podání žádosti. Zaměstnavatel má právo vydat posudek nejdříve v době dvou měsíců před skončením pracovního poměru.

Potvrzení o zaměstnání

Nejpozději v den skončení zaměstnání zaměstnavatel předá zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list). Potvrzení o zaměstnání se povinně vystavuje i zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Náležitosti potvrzení upravuje § 313 ZP. Jeho kopie se zakládá do osobního spisu. Pokud zaměstnanec nejpozději v den skončení zaměstnání nepřevezme potvrzení o zaměstnání, je nutné doklad zaslat neprodleně na adresu zaměstnance.

Nejvyšší soud (rozsudek ze dne 26. 3. 2013, sp. zn. 21 Cdo 907/2012) dovodil, že povinnost vydat potvrzení o zaměstnání musí být splněna nejpozději v den skončení pracovního poměru. Je tudíž možné, aby zaměstnavatel vydal zápočtový list s určitým předstihem. Velmi často nastávají situace, že v den, kdy zaměstnání končí, již zaměstnanec na pracovišti není. Může tomu být za situace, že zaměstnanec je nemocen nebo již nemá plánované směny nebo čerpá dovolenou. V takových případech je rozumné vydat zápočtový list dříve, kdy je zaměstnanec ještě fyzicky k zastižení. V případě, že by se údaje na již předaném zápočtovém listě změnily, vydal by zaměstnavatel potvrzení o zaměstnání nové.

Potvrzení o zaměstnání musí obsahovat:

  1. údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, a o době jejich trvání,
  2. druh konaných prací,
  3. dosaženou kvalifikaci,
  4. odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,
  5. zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
  6. údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.

Pokud dochází k uzavření dalšího pracovního poměru u jiného zaměstnavatele bezprostředně po ukončení dosavadního pracovního poměru, slouží údaj o době zaměstnání v rámci pracovního poměru ke správnému určení délky dovolené. Zákoník práce stanoví v § 212 odst. 3, že poměrná část dovolené za kalendářní rok přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují. Zaměstnanci přísluší v takovém případě poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele. Za bezprostřední nástup k novému zaměstnavateli se považuje skutečnost, kdy mezi oběma pracovními poměry neexistuje žádná doba, po kterou by některý z těchto pracovních poměrů neexistoval. Pokud jsou však mezi dosavadním zaměstnáním a novým zaměstnáním pouze dny pracovního klidu (sobota a neděle) a dny pracovního volna (státní svátek), považuje se podmínka bezprostředně navazujícího zaměstnání za splněnou.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec ukončí pracovní poměr, který trval již několik let, dne 24. 4. (pátek). K novému zaměstnavateli nastoupí do pracovního poměru v pondělí dne 27. 4. na dobu neurčitou.

Od nového zaměstnavatele má nárok na poměrnou část roční výměry dovolené i za měsíc duben. Pokud nárok na dovolenou činí u nového zaměstnavatele 4 týdny, pak jeho poměrná část dovolené činí 20 : 12 × 9 = 14,99, po zaokrouhlení 15 dnů.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr od 1. 1. na dobu neurčitou. V rámci zkušební doby dojde ke zrušení pracovního poměru dne 3. 3. K novému zaměstnavateli nastoupí dne 4. 3. na dobu neurčitou. U předchozího zaměstnavatele odpracoval 43 dnů.

U předchozího zaměstnavatele vzniká zaměstnanci nárok na dovolenou za odpracované dny, protože nebyla splněna podmínka odpracování alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Při roční výměře dovolené 20 dnů má nárok na dovolenou ve výši 2/12, tj. 20 : 12 x 2 = 3,3 dne, po zaokrouhlení 3,5 dne. U nového zaměstnavatele mu vzniká nárok na poměrnou část roční dovolené za měsíc březen, pokud splní u nového zaměstnavatele podmínku odpracování 60 dnů v kalendářním roce. Nárok na dovolenou vznikne v takovém případě v rozsahu 10/12 z roční výměry dovolené u tohoto zaměstnavatele.

Údaj o prováděných exekučních srážkách je další povinnou náležitostí, kterou je nutné v potvrzení o zaměstnání uvádět. Následující zaměstnavatel je povinen okamžitě zahájit provádění takových srážek ze mzdy a neprodleně se přihlásit instituci, která exekuci nařídila, jako nový plátce mzdy. Do doby, než obdrží rozhodnutí o exekuci, vysrážené částky neodesílá, ponechává je na depozitním účtu a po doručení rozhodnutí (které již nabylo právní moci) je odesílá ve prospěch oprávněného. Pokud rozhodnutí nenabylo právní moci, provádí srážky nadále, ale neodesílá je. Vyčká do doby nabytí právní moci rozhodnutí a pak odesílá veškeré dosud vysrážené částky.

Údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení. Na dalším samostatném dokladu je možné uvádět dobu, po kterou trvalo nemocenské nebo jen důchodové pojištění zaměstnance.

V odděleném potvrzení, které slouží pro úřad práce, je nutné uvádět:

  • průměrný čistý měsíční výdělek,

  • důvod rozvázání pracovněprávního vztahu,

  • bylo-li zaměstnanci poskytnuto odstupné a v jaké zákonné výši (např. trojnásobek průměrného měsíčního výdělku) a kdy bude vyplaceno,

  • doba důchodového pojištění.

Příloha k potvrzení o zaměstnání (k zápočtovému listu)
pan/paní ……………………...................................................................................

Podle § 313 odst. 2 ZP zaměstnavatel ……..................…………………………
sděluje, že čistý měsíční průměrný výdělek ke dni skončení zaměstnání činí …….....….. Kč.
(Čistý průměrný výdělek je uveden bez případného daňového bonusu.)

Důvod rozvázání pracovněprávního vztahu:………………………………………………..

Zaměstnanci vznikl nárok na odstupné ve výši ………... násobku průměrného výdělku.

Odstupné bude zaměstnanci vyplaceno dne ………………


Podle § 42 zákona č. 582/1991 Sb. byl zaměstnanec důchodově pojištěn od….................….. do…….................


Dne: …..............................


razítko a podpis zaměstnavatele …………………………………….  

Úřad práce je oprávněn poskytovat uchazeči o zaměstnání podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci jen při splnění zákonem stanovených podmínek uvedených v § 39 až 57 ZZ. Jednou z nich je doba účasti uchazeče o zaměstnání na důchodovém pojištění v délce alespoň 12 kalendářních měsíců v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

K tomuto účelu je každý zaměstnavatel povinen v příloze k zápočtovému listu uvést v souladu s § 42 zákona č. 582/1991 Sb. dobu důchodového pojištění. Pokud uchazeč o zaměstnání nedoloží potřebnou délku odpracované doby s účastí na důchodovém pojištění, započítávají se do předchozích zaměstnání náhradní doby zaměstnání. Za náhradní dobu se považuje doba:

  • přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,

  • pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

  • osobní péče o dítě ve věku do 4 let,

  • osobní péče o lehce závislou fyzickou osobu mladší 10 let (v prvním stupni závislosti),

  • osobní péče o fyzickou osobu, která se považuje za závislou ve druhém až čtvrtém stupni závislosti, pokud žijí ve společné domácnosti. Jde-li o osobu, která je pro účely důchodového pojištění považována za osobu blízkou, společná domácnost se nevyžaduje,

  • výkonu dlouhodobé dobrovolnické

 
 Nahoru
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: